dlouho se mi zdá (chtít chytit vítr)

už dlouho se mi zdá že ztrácím cenu indickejm dětem hlad nezaženu zabloudil jsem lhostejností nevím jak najít cestu zpět jmenuju se po tátovi a je mi dvacet let o mně se v dětství báli celou neděli můj táta s mámou možná věděli že jako malé pimprle do svojí velké škatule alespoň na chvíli budu chtít chytit vítr ve škole se snažili mě to vymluvit já jsem se tupě smál a nemoh` nic říct nikdo se taky nedivil vzal kámen hodil a nechybil a když jsem plakal ptali se: – kde máš vítr?! stíne počkej tu se mnou až bude tma budu tě prosit protože noc bývá zlá a když se budeš nudit můžeš mě ze sna budit jsem tady za prací – chci chytit vítr hledal jsem věc za kterou se má bojovat myslel jsem že má cenu na muže si hrát ale pak během jednoho dne jsem poznal že asi ne že je to horší než chtít chytit vítr nebudu mít dost sil zmizím do ticha v poslední chvíli možná chytím vítr a vítr chytí mě – odletíme společně a těm které tu nechám zbude vítr